PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Úterý 19.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Klima Krkonošského národního parku [ Klimatologie ]

Klima Krkonošského národního parku

Základní rysy krkonošského klimatu jsou dány polohou pohoří ve střední Evropě. Pro tuto část klimatického mírného pásma je typický vedle výrazného střídání ročních období i vliv Atlantického oceánu a velmi častá velkoprostorová výměna vzdušných mas různých vlastností, která vyvolává silnou proměnlivost počasí, a to převážně v krátkých časových obdobích. Vedle polohy se uplatňuje i vliv hor, tj. vertikální složky, která má vliv jak na úbytek teplot a tlaku s výškou, tak na rychlejší proudění vzduchu, intenzivnější sluneční záření a donedávna i menší znečištění vzduchu. Všechny tyto faktory podmiňují existenci horských podnebných pásem, kterou si uvědomujeme zvláště podle průvodních jevů (vegetace apod.). Tato pásma jsou významná pro zakládání sídel a rekreační využití pohoří.


Teplota
Jeden ze základních klimatických faktorů je teplota vzduchu, na kterou má přímý vliv celkový úhrn slunečního svitu. V horách má však tento faktor komplikovanější charakter, což je podmíněno silnou rozčleněností reliéfu a z toho vyplývajících vlivů. Velmi významná je orientace svahů (svahová expozice). Svahy obrácené k jihu jsou vhodnější k hospodářskému využití i pro zakládání sídel, tato skutečnost platí v maximální míře právě v českých Krkonoších. Důkazem toho, že již naši předkové si byli vědomi tohoto vlivu, je i pomístní názvosloví; v některých obcích (Rokytnice n. J., Pec p. Sněžkou) byla část osady na svahu exponovaném k jihu označovaná jako Letní Strana a protější jako Zimní Strana. Na příznivější Letní Straně se koncentroval nápadně větší počet obydlí, což můžeme pozorovat i v mnoha dalších krkonošských obcích, byť v nich nedošlo přímo k jmenovitému rozlišení svahů. Je obecně známo, že s přibývající nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu; na 100 m výšky ubývá teplota zhruba o 0,5 - 1,0°C. V souhlase s tím jsou vrcholy Krkonoš studenější než nižší údolní polohy a ty zase studenější než podhůří Krkonoš. Existují však i stavy zvané izotermie, kdy se teplota v určitém rozmezí nemění, a inverze, kdy je ve vyšších polohách vyšší teplota než v nižších. Inverze je v Krkonoších velmi častá, zvláště v podzimních a zimních měsících, kdy může trvat i celé týdny. Dochází k ní tím, že se spodní vrstva atmosféry prochlazuje vyzařováním a studený vzduch, který je těžší, "stéká" z okolních hor do nížin a kotlin. Jelikož je často prochlazen pod rosný bod, páry se v ovzduší kondenzují v mlhu a inverze je tak vlastně "vizuálně" znázorněna. Na hřebenech hor pak svítí přes celé dny slunce a je zde příjemné teplo, zatímco údolí tonou v sychravé, studené mlze. Netřeba zdůrazňovat, že pro vyšší polohy má inverze bioklimatologický význam. Velmi vítaná je i z hlediska rekreačního a sportovního. Vedle místních jsou časté i rozsáhlé inverze, kdy Krkonoše ční nad mlhu zalévající většinu české kotliny, resp. Slezské nížiny. Přehled o teplotních poměrech a možnost srovnání dávají tzv. normály teplot, což jsou průměrné roční teploty, získané výpočtem z mnohaleté řady měření. Nejstudenější je nejvyšší vrchol pohoří Sněžka (0,2°C). Jen zcela nepatrně vyšší teplotu, řádově o desetiny stupně, mají i další vrcholové stanice (Labská bouda, Szrenica). Svahové partie postrádají stanice a údolní stanice mají normály již podstatně vyšší (Dolní Malá Úpa 3,9° C, Bedřichov 4,7°C, Harrachov 4,9°C). Nejteplejším měsícem v Krkonoších je červenec, nejstudenějším leden. V červenci se pohybují teploty od 14°C v nižších polohách do 8,3°C na Sněžce, v lednu od -4,5°C do -7,2°C na Sněžce.


Srážky
Druhou velice významnou složkou klimatu jsou srážky. V našich podnebných podmínkách obecně platí, že jsou v horách podstatně vyšší srážky než v nižších polohách, i když i tu záleží na mnoha dalších faktorech, jako je expozice, výška aj. Polohy pod úpatím Krkonoš mají ročně průměrně 700 - 800 mm srážek, Benecko již dosahuje 984 mm a na Sněžce tato hodnota činí 1227 mm. Ještě vyšší srážky jsou však v údolních polohách: Špindlerův Mlýn má 1322 mm a Pec p. Sněžkou dokonce 1405 mm srážek ročně. Nejvyšší úhrn srážek v Krkonoších je na většině míst v srpnu, což je důsledek západního proudění a četných bouřek. Nejnižší srážky jsou naopak v jarních měsících (s minimem v březnu), což si s ohledem na množství sněhu a dostatek tavných vod nejčastěji neuvědomujeme. Zhruba jednou za několik let až desetiletí se v Krkonoších vyskytnou srážky, které již mají ráz živelných pohrom, neboť jsou provázeny povodněmi. Při nich může místy spadnout za den 100 - 200 mm srážek, ba jsou zaznamenány i případy, kdy tyto hodnoty převýšily vysoko 200 mm (Obří důl 266 mm dne 29.7.1897).


Sněhová pokrývka
Velmi významnou formou srážek je v Krkonoších, stejně jako v ostatních našich horách, sníh. Významným údajem je počet dní se sněžením v jednotlivých polohách. Zatímco v podhůří je to okolo 50 dní v roce, ve středních polohách s hlavními krkonošskými středisky je to již 60 až 90 dní a na vrcholech až 120 dní. První sníh napadne ve vyšších polohách často již v září až říjnu, poslední v květnu, ale jsou známy i červnové případy. Na horách téměř neexistují zimní oblevy, anebo jsou málo výrazné. Na rozdíl od nižších poloh, kde při oblevách sníh často zcela sleze i během zimy, se na Krkonoších sníh vlastně hromadí celou zimu a dosahuje proto ve vyšších polohách běžně 1 - 3 m mocné vrstvy. Souvislá sněhová pokrývka se v Krkonoších vytváří nejčastěji v listopadu, méně často v říjnu nebo až v prosinci. V polohách, které jsou nejvíce využívány pro zimní sporty, vytrvává až do března, v nejvyšších polohách až do dubna, v některých letech i do května. Celkově se sněhová pokrývka udržuje v podhůří 70 - 120 dní, ve středních horských polohách s rekreačními středisky 135 - 160 a ve vrcholových partiích i přes 180 dní v roce. Maximum v mocnosti sněhu je v nižších polohách v únoru, ve vyšších až v březnu, před nástupem hlavního jarního tání. Rozmístění a mocnost sněhové pokrývky vykazuje značné místní rozdíly, které jsou způsobeny vedle srážkových a teplotních poměrů zvláště větrem, ale také orientací svahů, terénními podmínkami a dalšími činiteli. Význam větru spočívá v tom, že přenáší sníh. Z rozsáhlých vrcholových plošin je odvívá a sfoukává do zářezů, depresí a zvláště karů a údolí. Na nejexponovanějších vrcholových partiích je proto často i uprostřed zimy jen několik mm sněhu, resp. jen jinovatky a zmrazků, zatímco na hranách karů se hromadí mnohametrové závěje a převěje. Největší a nejznámější sněhové převisy vznikají na hraně Obřího a Labského dolu, vůbec největší mocnost sněhové akumulace byla však naměřena na lavinovém poli v Modrém dole (tzv. "mapa republiky"), a to 15 m.


Laviny
Hromadění tak mohutných vrstev sněhu na příkrých svazích vede k častému vzniku sněhových lavin v Krkonoších. Laviny jsou nejširší veřejností vnímány převážně jen jako přímé ohrožení lidských životů, popř. hospodářských objektů. Mimoto je však třeba vidět, že jsou velmi významným činitelem ekologickým, který významně ovlivňuje alpínskou hranici lesa i charakter lesa a bylinného krytu v některých partiích. Mnohé z nejvýznamnějších krkonošských lokalit vzácných rostlin vděčí za své druhové bohatství právě činnosti lavin, které znemožňují souvislé zapojení lesa. Nejčastější jsou v Krkonoších laviny lednové a zvláště únorové, které vznikají po velkých sněhových vánicích, kdy vrstvy nového sněhu napadají na starý firn, popřípadě i v důsledku oblev. S nastupujícím jarem vznikají i laviny firnové, vyvolané rychlým föhnovým táním. Fyzikální princip vzniku lavin je sice znám - jedná se o poměr mezi napětím ve sněhu uloženém na svahu a třením - ale zcela přesné určení kritického momentu je dosud pro komplikovanost tohoto problému nad naše síly. Přibližný odhad, z něhož lze odvodit lavinové nebezpečí v určité době, je však již dnes možný a v praxi hojně užívaný.

Podle místa vzniku se laviny dělí do dvou kategorií, a to na laviny na tradičních lavinových drahách a na místech náhodných. K tradičním lavinovým terénům patří závěr Labského dolu, Kotelné jámy, závěr údolí Bílého Labe, závěr Dlouhého dolu a jeho postranní svahová údolí, Obří a Modrý důl. V historii krkonošských lavin vynikly svými rozměry dvě, které shodou okolností vznikly tentýž den (8.3.1956), kdy byly mimořádně příhodné lavinové podmínky. První sjela se svahu Krkonoše do Labského dolu, měla plochu 9 ha a téměř na celé ploše strhla lesní porost. Vyjela dokonce zčásti do protisvahu. Druhá lavina byla rozměry ještě větší a je pokládána za největší krkonošskou lavinu vůbec; jelikož se však pohybovala v méně zalesněném terénu, strhla jen 2,5 ha lesa. Utrhla se na Úpské hraně a sjela přes dno Úpské jámy a Dolní Úpský vodopád až na dno Obřího dolu. Dosáhla délky 1200 m, překonala výškový rozdíl 500 m, měla objem asi 480 000 m3 a hmotnost 120 000 tun. Laviny v Krkonoších si vyžádaly několik desítek lidských životů a i dnes jsou stále jedním z největších a nejreálnějších nebezpečí hor.


Sluneční svit
Další důležitý klimatický ukazatel je oblačnost a sluneční svit. Množství oblačnosti se vyjadřuje v desetinách, resp. osminách pokrytí oblohy. Na území Krkonoš se pohybuje průměrná roční oblačnost okolo hodnoty 7, tzn. že 7/10 oblohy je v průměru pokryto mraky, přičemž platí, že v zimním období je na hřebenech poněkud menší oblačnost než v létě. S oblačností velmi úzce souvisí sluneční svit, vyjadřovaný v hodinách ročně. V Krkonoších se pohybuje v hodnotách mezi 1444 (Špindlerův Mlýn) a 1733 (Benecko), což je hodnota nižší než mají místa v nížině (např. Praha má odpovídající hodnotu 1900).


Větry
Větrné poměry jsou v Krkonoších komplikované a jejich důsledky patří v přírodě k nejnápadnějším. Vedle obecného vlivu pohoří jako mohutné překážky vzdušného proudění se uplatňuje reliéf jako významný činitel pro lokální větry. Také zmenšení tření ve vyšších polohách způsobuje specifické podmínky, zvláště zrychlování proudění. Obecně převládají v Krkonoších větry západního až jihozápadního směru. Ve spojitosti se západovýchodní orientací hlavních údolí centrálních Krkonoš zde existuje specifický jev, označovaný jako anemoorografické systémy. Západní větry stoupají údolími otevřenými k západu (Mumlava, Bílé Labe) vzhůru a nabývají současně se zužováním údolí na rychlosti. Na otevřených pláních zarovnaných povrchů (Labská louka, Bílá louka) se pak jejich rychlost ještě zvětšuje. Propadáním větru do hlubokých karů za těmito pláněmi (Labský důl, Kotelní jámy, Obří důl) dochází k mohutné turbulenci. Tyto větrné systémy mají velký vliv na sněhové poměry, geomorfologické a pedologické procesy i na vznik a vývoj rostlinných a živočišných společenstev. Obecně lze konstatovat, že v Krkonoších jsou nejsilnější větry v zimě, nejslabší v létě. Tato skutečnost má významný vliv na rekreační a sportovní využití pohoří. Důležité jsou v Krkonoších i lokální větry. Patří sem větry s denním chodem, které ve dne vanou k vrcholům, v noci naopak shora dolů. Vírové proudění větru, vzniklé tříštěním o překážky, se projevuje jako padavý vítr, který způsobí čas od času rozsáhlé polomy lesních porostů. Další z těchto větrů je i föhn, i když jeho projevy nejsou v Krkonoších tak nápadné jako třeba v nesrovnatelně vyšších Alpách. Vzniká na základě skutečnosti, že vlhký vzduch, vanoucí kolmo k pohoří, se při stoupání ochlazuje pomaleji než se při klesání na opačné straně hor otepluje. Föhn se proto projevuje jako suchý teplý vítr, který může způsobit velmi intenzívní tání nebo vznik lavin. Na naší straně Krkonoš vzniká v případě, že vane vítr od severu, z Polska. Krkonoše jsou proslulé, zvláště v zimním období, bouřlivými větry. Často mívají charakter vichřice, ba i orkánu, neboť dosahují rychlosti až 150 km/h. Vedle výrazného vlivu na sněhovou pokrývku a lesní porosty představují tyto vichřice i přímé nebezpečí pro návštěvníky hor, tím spíše, že jsou velmi často provázeny mlhami, resp. nízkou oblačností.


Mlhy
Mlhy jsou nejčastější koncem podzimu a v zimě, kdy se jedná převážně o nízkou oblačnost. V důsledku toho jsou běžně doprovázeny deštěm, námrazou i dosti silným větrem. Vzhledem ke všem těmto okolnostem i tomu, že se mohou dostavit zcela náhle a nečekaně, představují jedno z největších nebezpečí hor.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.krnap.cz

Typ záznamu: Klimatologie
AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 2, 10.09.2004 v 14:54 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA